Vojtěch Lanna starší - podnikatel v mnoha oborech, mecenáš a majitel parketárny - Rok 1840 je považován za počátek průmyslové výroby parket. Ve Francii byla založena firma Huot Parquets. Od té doby se v měšťanských domech používají individuálně vyráběné kazetové parkety pouze do reprezentativních prostor, a do ostatních místností pak parkety vyráběné v továrnách. Od poloviny 19. století se kazetové parkety vyrábějí v sériích v parketárnách. Průmyslová revoluce přinesla parní stroje, které se používají k řezání dýhy. Odděluje se „parketářské řemeslo“ od stavebního truhlářství. Dnešní článek je věnován Vojtěchu Lannovi staršímu. LANNOVA PARKETÁRNA - Před rokem 1837 stála na místě Stecherova mlýna na levobřežním rameni Vltavy u Českých Budějovic soukenická valcha. Dne 18. září 1837 ji koupil Vojtěch Lanna starší a přestavěl ji na pilu. V roce 1841 přistavěl parketárnu. V roce 1858 budova zcela vyhořela, ale Lanna ji ve stejném roce nechal znovu postavit a rozšířit o nové budovy a areál získal dnešní podobu. Karel Pletzer, historik, muzejník a bibliograf (1922–2002) uvádí roční produkci po roce 1858 až 80 tisíc parket a před krizí v 70. letech maxi- mální produkci až 115 tisíc kusů parket. Dubové parkety byly dodávány do Vídně, Lince, na zámek Hluboká nebo později z pražské Lannovy parketárny na zámek Slatiňany. Výroba byla zajišťována dvěma Jonvalovými vodními turbínami. (Jon- valova turbína je horizontální vodní kolo. Voda sestupuje přes pevné zakřivené vodicí lopatky, které směrují tok do strany na zakřivené lopatky na běžci.) V areálu pily se náhon dělil a část vody se vracela do Vltavy, část napájela sádky, městské zahradnictví a městské rybníky. V roce 1873 byla výroba parket v Litvínovicích zastavena a přesunuta do Prahy. V roce 1915 koupil objekt Antonín František Stecher, který pilu přestavěl na mlýn a parketárnu na továrnu na poživatiny.
Napsali jsme pro časopis Podlahy PROFI 6|2021
Celý článek zde →
